Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Na vesmírné frontě klid

Ukrajinská krize poslala americko – ruské vztahy k bodu mrazu. S dostatečným nadhledem však mohou být geopolitické konflikty méně významné, než se zdá. Například na oběžné dráze se žádná konfrontace nekoná.

V loňském roce jsme byli svědky výrazného zhoršování vztahů mezi USA a Ruskem, zapříčiněném ruskou podporou separatistů na východní Ukrajině a následné anexi Krymu. Následné sankce uvalené mezinárodním společenstvím jen dokreslily přeměnu relativně korektních vztahů v „malou studenou válku“.

Vztahy mezi Ruskem a USA byly vždy definovány dynamikou regionálních konfliktů a krizí, v nichž se střetávaly národní zájmy velmocí. Od spojenectví v druhé světové válce se mnohokrát proměnily a prošly různými fázemi – od vyhrocených konfrontací kubánské krize, vietnamské války či sovětské invaze do Afghánistánu, přes fázi oteplování vztahů v období détente, vedoucí k dojednání smluv o kontrole strategických zbraní ( SALT ), až po novou fázi vztahů nastartovanou po ukončení studené války.

Přes pohnutou diplomatickou historii vzájemných vztahů mezi oběma velmocemi existuje oblast, ve které země dlouhodobě spolupracují. A tou je kosmický výzkum.

Stručná historie kosmického partnerství

Po druhé světové válce se mezi oběma velmocemi rozhořel boj o vesmírná prvenství, získání vědecko-technické převahy v oblasti dobývání a výzkumu vesmíru. Pomineme-li v zásadě nepodstatná prvenství, můžeme konstatovat, že vesmírný závod obecně vedl k zásadnímu technologickému pokroku, který do té doby neměl v historii lidstva obdoby, a otevřel rozsáhlé možnosti pro výzkum a využívání kosmického prostoru. Od vypuštění první umělé družice, přes prvního kosmonauta až po přistání na Měsíci uběhlo pouhých dvanáct let.

Spolupráce v oblastech vesmírného výzkumu, jako kosmické biologie a medicíny, geodynamiky a dalších oborech začala již v šedesátých letech dvacátého století. Později, v roce 1972 podepsaly Spojené státy a tehdejší SSSR dohodu o spolupráci v průzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely. Dohodu na Moskevském summitu podepsal tehdejší americký prezident Richard Nixon s ruským premiérem Alexejem Kosyginem.

Milníkem v mezinárodní spolupráci v kosmických programech se stal program Sojuz-Apollo, první společný vesmírný let Sovětského svazu a USA, realizovaný v roce 1975.
Tato mise byla velkým technickým i politickým úspěchem, bohužel se však na slibný začátek nepodařilo navázat a další etapa společných vesmírných projektů se začala psát až o téměř dvacet let později. Bilaterární dohoda o spolupráci ve vesmíru, program Shuttle-Mir, byla uzavřena až po rozpadu Sovětského svazu, a to v roce 1992. Prostřednictvím tohoto programu NASA i Roscosmos získaly řadu cenných zkušeností s dlouhodobým provozováním kosmické stanice. Ty se následně uplatnily při výstavbě a provozování Mezinárodní vesmírné stanice ISS, v současnosti jediné trvale obydlené stanice ve vesmíru.
Dodejme, že ISS není čistě americko-ruským projektem a podílejí se na něm i další země – Japonsko, Kanada a Brazílie. Pozadu nezůstává ani Evropa. Česká republika je spolu s osmnácti dalšími státy členem Evropské kosmické agentury (ESA). Pro rok 2015 byl sestaven rozpočet ve výši 4,4 miliardy € a příspěvek ČR byl 14,2 milionu €.

Většina spolupráce americké agentury NASA s Ruskem probíhá přes federální kosmickou agenturu Roskosmos, zapojeny jsou ale i další ruské organizace.

Ovlivní geopolitika vesmír? Pravděpodobně ne

V sérii reaktivních zahraničně-politických rozhodnutí mezi Ruskem a USA došlo i na rušení vazeb mezi NASA a Roskosmos, nicméně sankce ani jiné kroky se netýkají ISS, která byla z těchto omezení vyňata. Současnému pozemskému napětí a mezinárodní krizi navzdory, Spojené státy s Ruskem dosáhly dohody o dalším financování ISS, a tento projekt tak bude pokračovat minimálně do roku 2024, kdy končí životnost vesmírné stanice. Hlavní část nákladů na provoz přitom ponesou i nadále Spojené státy.

Ředitelé amerických a ruských kosmických agentur Charles Bolden a Igor Komarov potvrdili na konci března zájem obou zemí na pokračující spolupráci v oblasti pilotovaných kosmických letů, a zejména o dlouhodobou přípravu plánovaného letu na Mars.

Další probíhající projekty NASA se zaměřují na využití ruských technologií a nástrojů na robotických sondách vyslaných k Měsíci či Marsu. Například marsovské vozítko Curiosity je vybaveno ruským přístrojem Dynamic Albedo of Neutrons (DAN), hledajícím vodu na povrchu rudé planety.

Ačkoli se již vedou diskuze mezi představiteli kosmických agentur o nástupci ISS, lze jen těžko odhadovat konkrétní výsledek. Ani do budoucna se nedá pravděpodobně čekat výraznější odklon od vesmírné spolupráce v dnešní podobě. Pokračující kooperace týkající se ISS se dá předpokládat mimo jiné i proto, že lze s úspěchem pochybovat o jakémkoli zneužití technologií k vojenským či jinak strategickým účelům. Přece jen se jedná především o vědecké a laboratorní zařízení.

Důležitým faktorem přitom zůstává americká závislost na ruských vesmírných lodích Sojuz, přepravující na vesmírnou stanici astronauty. S Ruskem je třeba i nadále počítat. A to přesto, že do přeprav nákladu se zapojují ve stále větší míře i komerční společnosti, jako například SpaceX. Tato při prvním letu dopravila k ISS téměř dva tisíce kilogramů zásob. V neposlední řadě doprava amerických astronautů na stanici je pro Ruskou federaci slušným výdělkem – jeden pasažér přijde Spojené státy na 70 milionů dolarů.

Ve vesmíru tedy bude vládnout spolupráce mocností, a to minimálně dalších devět let. Rusko si je vědomo finančních i technologických omezení a nedá se tak čekat vlastní překotný vesmírný vývoj. Napjaté rozpočty však poznamenávají i americký kosmický program.

Ačkoli se spekuluje o různých budoucích scénářích, výstavbě nových národních kosmických stanic USA a Ruska, či výraznému zapojení komerčních subjektů, není pravděpodobné, že by jakákoli ze hlavních stran tento v stále funkční sňatek z rozumu opouštěla.

Psáno pro Ekonomický deník

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Petr Nutil | neděle 10.5.2015 17:17 | karma článku: 7,55 | přečteno: 334x
  • Další články autora

Petr Nutil

O městech chudobných a nečistých

„V městech Pražských mnozí chudí po ulicích sem tam i na hnojích a na smetištích umírají“, zapsal si neznámý jezuita roku 1608. Na prahu novověku se přitom nejednalo o jev nikterak výjimečný.

27.5.2015 v 13:04 | Karma: 16,84 | Přečteno: 541x | Diskuse| Praha a střední Čechy

Petr Nutil

Tichá monumentalita strahovská

Na západní straně vrchu Petřína, na samém okraji příkrého Strahovského srázu, tyčí se dvě štíhlé, monumentální věže. Vysoké, stroze krásné, budící až sakrální dojem.

1.4.2015 v 1:20 | Karma: 11,81 | Přečteno: 1251x | Diskuse| Praha a střední Čechy

Petr Nutil

Památník Ticha na cestě, odkud není návratu

Socha Aleše Veselého v podobě k nebi vztyčených kolejí je vztyčena na místě, odkud byly za války vypravovány transporty s pražskými Židy do koncentračních táborů, na bývalém pražském nádraží Bubny.

18.3.2015 v 22:38 | Karma: 10,13 | Přečteno: 270x | Diskuse| Praha a střední Čechy

Petr Nutil

Santini – básník architektury

Nebylo mu přáno prožít dlouhý život a přece se Jan Blažej Santini Aichel stihl nesmazatelně zapsat do historie architektury a výrazně překročit horizont své doby. Zemřel v pouhých šestačtyřiceti letech a zanechal za sebou dílo sestávající takřka ze sta staveb.

16.3.2015 v 1:28 | Karma: 14,16 | Přečteno: 422x | Diskuse| Cestování

Petr Nutil

O nejslavnějším mostě

Chvíle, na kterou se čekalo tak dlouho, konečně nastala. V půl šesté ráno Saturn vstoupil do příznivé konjunkce se Sluncem. Teď je ten správný čas, pečlivě vypočtený královskými astrology. Právě teď, pokyne císař hlavou ke stavebníkům. Těžký kamenný kvádr, první z tisícovky připravených, je opatrně vyložen z vozu a usazen na určené místo. Stavba může začít.

12.3.2015 v 0:02 | Karma: 10,76 | Přečteno: 375x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Varšava jako první polské město zakázala kříže na úřadech, opozice se bouří

17. května 2024  7:21

Varšava jako první město v převážně katolickém Polsku zakazuje kříže v městských úřadech a...

Texaský guvernér omilostnil muže odsouzeného na 25 let za zabití demonstranta

17. května 2024  7:04

Guvernér Texasu Greg Abbott udělil milost muži, odsouzenému k dvaceti pěti letům vězení za to, že v...

Ukrajinská armáda zaútočila na přístavy v Černém moři, cílila i na sklady s ropou

17. května 2024  6:42

Ruská obrana v noci čelila rozsáhlému útoku dronů na Sevastopol a další přístavní město...

Ruské letouny omylem svrhly nejméně 38 bomb na vlastní území, píší i ruská média

17. května 2024  6:31

Nejméně 38 leteckých bomb svrhly ruské letouny za poslední tři měsíce na ruské a okupované území na...

Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness

Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...

  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 551x
Jsem grafik, fotograf, knihomol a příležitostný grafoman na volné noze. Chci psát o místech, které fotím. Zachytit krajinu - chůzí, slovem i obrazem. 

Občas píšu i na osobní blog petruvzapisnik.wordpress.com

Seznam rubrik