Cestou pod Vyšehrad

Na náplavku chodím často. A rád. Je prodchnutá kouzlem staré Prahy, atmosférou zašlých časů, jíž se velkoměsto tepající kolem nedotýká. Ta smíchovská část leží na levém břehu Vltavy, je pozapomenutá a obvykle prostá turistů. Nenajdete tu bary, ani restaurace na lodích, a je tak o poznání klidnější než pravý břeh.

Fotografy může zaujmout množství architektonických detailů, zábradlí, patníků k uvazování lodí, stejně tak fotogenické řady činžovních domů na druhém břehu, zrcadlící se na hladině. Já se tam ale kvůli neopakovatelnému výhledu na věže Baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

A cestou udělal pár momentek.

Pak jsem potkal párek labutí. Dvořily se jedna druhé. 

A pokračoval po liduprázdné náplavce. Už to není daleko.

Prošel jsem pod železničním mostem. To jedno z mých oblíbených míst. Trochu stranou, trochu divočina, místo klidné a fotogenické až hanba. Potkáte tu obvykle jen několik rybářů.

Připravil všechno na dlouhou expozici. Používám jí rád, dokáže vymazat pohyb, lodě, i auta na druhém břehu. 

Pak už byl čas odejít. A jak ty fotky dopadly, to už posuďte sami :-)